OREGON

Na konci šestikilometrového mostu stojí nejstarší město Oregonu Astoria. Založil jej německý emigrant a obchodník s kožešinami John Jacob Astor v roce 1811. Osada sloužila jako základna a exportní překladiště kůží bobrů, mořských vyder a jiné srstnaté zvěře, které trapeři sváželi z pobřeží Oregonu, ale i z hlubokého vnitrozemí Utahu, Kalifornie a také Nevady. Jen pro představu. Evropští a čínští obchodníci tehdy kupovali kožešiny mořských vyder za neuvěřitelných 300 dolarů.

Případně je směňovali za luxusní zboží, čaj, hedvábí a keramiku,  které žádala bohatá oligarchie v Bostonu a New Yorku. Panenské pobřeží Oregonu bylo vydřím rájem a Astor dobře odhadl budoucí zisky. Během několika desetiletí pohádkově zbohatnul, vybudoval obchodní impérium s vlastním loďstvem a pak jej výhodně prodal. Díky Astorovým skautům pronikaly k východu zprávy o úrodné půdě údolí Willamette Valley, kde dnes stojí Portland a hlavní město Salem. Do zaslíbené kotliny převážně mířily v polovině 19. století karavany vozů s prvními farmáři (viz Oregonská stezka, Nebraska). Každý dospělý muž dostal zdarma 129 hektarů půdy a manželský pár dvakrát tolik. Oregon tedy sehrál podstatnou roli při osidlování západních území kontinentu. Do Unie byl Oregon přijat v roce 1859.

Skvostné viktoriánské domy centra nevelké Astorie dokážou návštěvníka vrátit zpět do obchodně příznivých časů 19. století. K příjemné procházce se hodí zejména historická čtvrť nalevo od mostu. V muzeu Columbia River Maritime Museum (1792 Marine Dr, vstupné: $8) například zjistíme, že v místech, kde se stýká řeka s oceánem, leží přes dvě stovky ztroskotaných lodí. Díky tomu si tohle čilé přístavní místo vysloužilo přezdívku „pohřebiště Pacifiku“. Vrak škuneru Peter Iredale dokonce stále leží na pláži státního parku Fort Stevens 15 kilometrů západně od města.

Více jak šest set kilometrů oregonského tichomořského pobřeží slibuje svěží jízdu podél širokých pláží a skalních útesů, kde se rozbíjejí vysoké vlny, jejichž tříšť způsobuje bílý opar nad zemí. Silnice č. 101 míjí jeden státní park za druhým, ale i kolonie víkendových domů, které patří k oblíbeným místům rekreace, rybaření či pozorování velryb v zamlžených zátokách. Koupání v oceánu je i v létě spíše pro otužilce, neboť voda je ledová a chladné pacifické klima udržuje teploty mezi 16 až 22 ^oC. Překrásný je například mys Cape Meares napravo od městečka Tillamook, které se proslavilo výrobou v USA oblíbeného sýru Cheddar. Odbočíme zde na pobřežní komunikaci silničku Bayocean Road a po ní dojedeme k syrovému pobřeží s hustým porostem smrků Sitka a roztomilým majáčkem Cape Meares Lighthouse. V nejzašším cípu uvidíme v oceánu tři skaliska Three Arch Rocks, na nichž se vyhřívají ptáci a lvouni hřivnatí. Tito příbuzní lachtanů rádi odpočívají i na písečných naplaveninách přímo u břehu.

Další z kouzelných úseků začíná hodinu jízdy od Newportu, v přímořském městečku Yachats. Ani zde, podobně jako v drtivé většině malebných rybářských osad, nechybí stylová kavárna s rybárnou a výhledem na moře. O dva kilometry níže se můžeme vydat na krátkou vycházku (3,5 km) k vrcholu pahorku Cape Perpetua Overlook - jinak nejvyššímu bodu oregonského pobřeží, z něhož je nádherný výhled na vlny valící se skalnatou zátokou a úzkými kanály. Ve státním parku Devil’s Elbow (17 km jižněji) opět potkáme lvouny. Můžeme se za nimi dokonce vypravit výtahem do obrovských sedmdesát metrů hlubokých skalních dutin Sea Lion Caves, kde přežívá početná kolonie těchto směšně chraptících zvířat (vstupné: $12).

Po průjezdu městečka Florence s galeriemi, kavárnami a obchůdky cesta nejdříve přejede řeku Siuslaw River a pak vstoupí do pásma vysokých písečných dun Oregon Dunes National Recreation Area, které se táhnou 80 kilometrů na jih, až do městečka Coos Bay. Některé z písečných vln dosahují výšky 16 metrů a jejich vrcholky jsou z větší části zarostlé vegetací. Jde tedy o přírodní souhru dun, lesa, rostlin – mezi nimi i masožravé lilie cobra - a skrytých jezírek. Výletníci jezdí hlavně do rezortu Siltcoos. Od září do března zde spatříme majitele terénních vozů, jak parkují své plechové miláčky přímo na širokých a odkrytých plážích. Tuhle kratochvíli, daleko typičtější pro atlantické pobřeží, chtějí zákonodárci v budoucnu úplně zakázat.

Za městečkem Bandon v jižní části oregonského pobřeží uhne cesta trochu do vnitrozemí, kde se objeví rozsáhlé močálovité plochy a plantáže brusinek. Na podzim zde uvidíme kráčející farmáře ve vysokých holínkách při sběru těchto kyselých dobrot. Oblast zemědělských usedlostí zvolna skončí u přístavu Port Orford. Odtud se cesta zvedne do výšek hornatého pásma Coast Range. Silnici v těchto místech dělí od mořské hladiny stovky metrů prudkého srázu, do něhož kdesi dole v hloubce naráží neúnavné vlnobití. Za státním parkem Humbug Mountain sklouzne cesta opět dolů k oceánu, ale krajinná scenerie si zachová opuštěný a strohý ráz. S příjezdem do městečka Wedderburn vstoupíme do údolí Rogue River Valley, které protíná jedna z nejhezčích řek Oregonu Rogue River. Vzhůru proti jejímu proudu vyjíždějí motorové čluny některé z místních agentur (např. Jerry’s Jet Boats, 800-451-3645) a vozí turisty hluboko do vnitrozemí, kde řeka teče mezi vysokými a divokými stěnami úzkých kaňonů. Před stopadesáti lety se v nepřehledných stržích schovávali před armádou Indiáni kmene Takelma. Francouzští trapeři jim říkali coquins, anglicky rogues – ničemové, kvůli otevřené nenávisti k bílým lovcům, později osadníkům a zlatokopům. Po mnoha měsících strádání a hladové mizérie zakopali Indiáni válečnou sekyru a vzdali se.

Bydlení podél oregonského pobřeží
V zásadě platí, že u pobřeží je dráže a i nejlacinější motely přijdou na $60-85 za pokoj. Laciné kempy najdeme ve státních parcích, kterých jsou po cestě desítky.
Hotely/motely: ESO travel, 233 377 711, ubytovani@esotravel.cz

Zájezdy do této oblasti

Vzhůru do Yellowstonu Národní parky severozápadu USA.

Počet nocí 16

Cena od 64 990,- Kč

Výpis všech zájezdů

Zájezdy pro tento portál zajišťuje cestovní kancelář ESOTRAVEL.