Stravování v USA

Evropanům někdy Američané připadají jako lidé žijící jen z hamburgerů, kuřat a hranolků. To je falešné klišé. Americké stravování není zdaleka takové. Američané milují jídlo a milují restaurace, nejen fastfoodové. Z kulinářského hlediska jsou totiž Spojené státy úplným rájem, pestrou směsicí národních a kulturních vlivů, které krystalizují na talíři. Prakticky na každém kroku potkáme restaurace italské, čínské, japonské, korejské, indické, vietnamské, řecké někdy francouzské. Setkáme se i s místními zvláštnostmi a jedinečnými způsoby přípravy jídel. Vyhlášená jsou například pálivá jídla „Cajun“ z New Orleans ze zbytků krabů, ryb s fazolemi, rýží a opečeným lilkem. Humr vařený v páře zas patří k pochoutkám v Mainu na východě. Pro americký středozápad jsou typické hovězí steaky, opékaná žebírka, obalovaná kuřata a spousta zeleniny. Jihozápad je naopak ve znamení mexických jídel, v nichž převládají fazole, chilli papričky, kukuřičné lupínky a placky s masovými a zeleninovými mixy. Strádat nebudou ani vegetariáni, neboť v každém větším městě jsou i bezmasé jídelny a vegetariánské kavárny - „veggie café“.

Restaurace

Při návštěvě restaurace bychom měli být připraveni na pár drobných rozdílů. Tak například - ke stolu si nesedáme automaticky a vyčkáme na číšníka, který nás usadí. Následuje otázka, zda chceme do sekce pro kuřáky či nekuřáky. S jídelním lístkem přijdou sklenice s čistou vodou. Téměř okamžitě následuje otázka, co budeme pít, pak teprve dotaz na jídlo. Salát je servírován na stůl jako první. Po skončení jídla nabídne číšník dezert a kávu a když nic jiného nechceme, přinese bez otálení účet. Jeden pro všechny stolující. V amerických restauracích není zvykem večeři zapíjet pěti pivy.

Platíme hotově i kartou. Spropitné – tip je automaticky očekáváno ve výši 15 až 20 procent útraty! V USA je spropitné prakticky jediným příjmem číšníka. Při placení kartou připíšeme „tip“ do kolonky účtu, nebo necháme peníze na stole. Někdy si číšník strhne spropitné rovnou sám - většinou v případě větší skupiny lidí.

Pokud jídlo zaplatíte, je vaše i to, co nesníte. Směle požádejte o tzv. doggie bag – plastikovou krabici, ve které si jídlo odnesete. Je to zcela normální. Nestyďte se!

Často si všimneme značných rozdílů v cenách jídel v téže restauraci. Jde o obdobu našich hotových jídel tzv. lunch special, čili levnějších jídel podávaných v poledních hodinách. Nižší návštěvnosti čelí restaurace slevami tzv. happy hours. V určitou dobu, většinou ve všední dny odpoledne či v podvečer, jsou vybraná jídla a nápoje levnější.

Při objednávce alkoholu, třeba jen piva či vína, budeme v mnoha případech požádáni o ID (identification card) čili průkaz totožnosti. Překvapeni mohou být zejména lidé, kterým je třicet čtyřicet let. ID je bezpodmínečně vyžadováno při vstupu do barů a klubů.

Orientační ceny jídel

Ceny potravin v USA

Fastfoodové restaurace

Fastfoodové řetězce pomohou na cestách ušetřit čas i peníze, neboť v mnoha případech vyjde jídlo levněji než vaření z vlastních zásob. To je jednoznačný přínos bez ohledu na to, zda MacDonaldu holdujeme nebo jej nenávidíme. Na rozdíl od českých fastfoodů dostaneme v USA větší porce a přísady jako kečup, hořčici či majonézu zdarma. U studených nápojů (Cola, Pepsi, Sprite, 7-UP) platíme vlastně za kelímek a tudíž si můžeme tekutinu zdarma doplnit - tzv. free refill. Další plus tkví v dostupnosti rychlých občerstvení.

Setkáme se také s fastfoody (Shoeny’s, někdy KFC), které fungují na principu „all you can eat“. Po zaplacení paušálu ($4 až 8 na osobu - děti levněji) můžeme jíst a přidávat si do prasknutí. Nesmíme ale nic odnášet.Ve fastfoodových restauracích platíme v drtivé většině jen v hotovosti. Jedině v Shoeny’s akceptují karty - zde necháme i spropitné.

Řetězce: McDonald's (hamburgery), Burger King (hamburgery), Taco Bell (mexická jídla), KFC (kuřata), Pizza Hut (pizza), Arby’s (hamburgery, ale chutné), Wendy’s (nepříliš chutné), Shoeny’s (all you can eat), Waffle House (steaky)

Potraviny

Ceny potravin jsou ve velkých supermarketech srovnatelné nebo nižší než v Evropě. Maso někdy koupíme i levněji než v ČR. Rčení "cizí kraj, cizí mrav" nás v USA nemine. Američtí pekaři umí zadělat pouze na chléb bílý - vhodný na toasty. Chléb podobný českému, vyjma venkovských pekáren a prodejen deli, Američané neznají. Při nákupu másla zkontrolujeme obal. Obvyklejší máslo „salted“ je slané, neslané je „unsalted“. Tvrdý salám budeme hledat v potravinách zbytečně. Nabídka sýrů je rozmanitá, kvalitní jsou ale o dost dražší.

Restaurace, jídlo, pití - slovníček:

Tato slova využijete při stravování v USA.