Jihem Arizony za kaktusy Sonorské pouště

Chiricahua NM – Tombstone – Bisbee - Tucson a Saguaro NP – Organ Pipe NM. Pohořím Chiricahua -Stále jednou nohou v Novém Mexiku a zhruba 15 kilometrů před arizonskou hranicí zabočíme k jihu na silnici č. 80 (výjezd z I-10 č. 5). Tak se nejlépe dostaneme k údolí San Simon a úpatí hor Chiricahua Mountains, kde žili čirikahujští Apači. Neblaze proslulý a idealizovaný náčelník Geronimo zabíjel Mexičany, protože mu zabili ženu, děti i matku a terorizoval bělochy, neboť kradli jeho půdu a pokusili se vystrnadit jeho lid do rezervací.
Chiricahua National Monument
Chiricahua National Monument - Apači oblasti říkali „země vstávajících skal“, kdežto bílí osadníci „země zázračných skal“ – to kvůli skalním sloupům, které zdálky vypadají jako jehly zapíchané do krajiny.
Zdroj: Ken Lund

Bezmála dvacet let brzdily smrtící nájezdy Apačů osidlování jihu Arizony. Prohnaný náčelník unikal léčkám kavaleristů – tu se ztratil v horách, tu prchl do Mexika. Vzdal se roku 1886, přibližně 20 kilometrů jižně od vesničky Rodeo, kde je nyní nenápadný památníček Geronimo Surrender Monument. Na silničce Portal Road pět kilometů severně od osady Rodeo začne brzy divoká horská jízda po kamenité silnici. I když je cesta náročná, nemusíme se strachovat. Snížení cestovního komfortu vyváží rozhledy na hluboké lesy rezervace Coronado s nejvyšší horou Chiricahua Peak (2986m). Po prudkém sjezdu a dalších 30 kilometrech přijedeme ke kamenným věžím rezervace Chiricahua National Monument. Apači oblasti říkali „země vstávajících skal“, kdežto bílí osadníci „země zázračných skal“ – to kvůli skalním sloupům, které zdálky vypadají jako jehly zapíchané do krajiny. Nevelký park je protknut přírodními chodníčky, které vedou trhlinami skal, hlubokými soutěskami s kaktusy a borovicemi. K nejhezčím výletům patří okružní trasy z Massai PointEcho Park nebo o něco delší (12km) k Heart of Rock. Žalostná návštěvnost tohoto přírodního klenotu je jeho největší výhodou. (www.nps.gov/chir,Visitor Center - denně: 8-17 hod; vstupné $8/vůz; Park Pass lze uplatnit, kemp: Bonita Canyon $10/stan)

Městečko Bisbee, kam dojedeme za dvě hodiny po silnici č. 191, bývalo na počátku 20. století největším městem mezi San Franciskem a New Orleans. Na dvacet tisíc prospektorů, obchodníků ale i zcela obyčejných lidí se vydalo do eldoráda drahých kovů hledat své štěstí. Hromady zlata, stříbra, zinku a mědi v okolních horách živily městečko do roku 1975, kdy společnost Phelps Dodge ukončila těžbu. Během století vydaly doly bohatství za šest miliard dolarů. Po odchodu horníků přišli do Bisbee s úzkými uličkami cihlových domů viktoriánské éry umělci a penzisté, kterým se podařilo přeměnit kdysi kypící město v poklidné místo přátelské atmosféry, galerií a obchůdků se starožitnostmi. Období zlaté horečky nejlépe nastudujeme v muzeu Bisbee Mining and Historical Museum (5 Copper Queen Plaza, denně: 10-16 hod, vstupné: $7,5)

Tombstone: město šerifa Earpa

Příběhy o mužích zákona, kteří s puškou v ruce bránili životy a majetek spoluobčanů před nájezdy opilých padouchů, dnes bereme spíše s úsměvnou nadsázkou. Jenže drsná realita chvatně vznikajících důlních měst byla ve skutečnosti plna krve a umírání. Prašné uličky městečka Tombstone, které leží 35 kilometrů severně od Bisbee, pamatují éru legendárního maršála (obdoba šerifa) Wyatta Earpa. S bratry Virgilem, Morganem a přítelem Docem Hollidayem – obávaným pistolníkem s rukou rychlejší než útok chřestýše - soupeřil s gangem zlodějů dobytka o kontrolu města. Série potyček vyvrcholila v roce 1881 bitvou u OK Corral (stáje), kdy Earpové poslali na onen svět tři kovboje a málem pak skončili ve vězení kvůli vraždě. Zbytek bandy později ze zálohy zabil Morgana a Virgilovi ustřelil ruku. Tombstone si uchoval atmosféru konce 19. století s hlučnými bary, falešnými štíty a koňskými drožkami. Po ulici E Allen jakoby nic kráčejí kovbojové hladící pažby koltů. Jde víceméně o průhlednou hru, jak přilákat turisty. Do kategorie laciné zábavy pro malé děti lze zařadit rekonstrukci slavné přestřelky v OK Corral s najatými herci, kteří jsou stejně málo přesvědčiví jako herec Kevin Costner ve filmu „Wyatt Earp“. Levnější motely a kemp bohužel v Tombstone nenajdeme. Chceme-li ušetřit, nezbývá, než vyrazit na sever do Bensonu.

Bydlení v Bensonu
Hotely/motely: ESO travel, 233 377 711, ubytovani@esotravel.cz
Kemp: KOA – Benson, 180 W Four Feathers, Benson, res: 800-562-6823

Tucson: město v poušti

Někdejší vojenská základna španělské říše, později metropole arizonského teritoria a nyní s téměř jedním milionem obyvatel druhé největší město Arizony - Tucson. Zvlněné pahorky saguárových rezervací s čnějícími kaktusy svědčí o suchém ale zdravém pouštním klimatu. Kvůli němu Tucson vyhledávají desetitisíce amerických penzistů. Populační protiváhu stárnoucí generaci dodává mládí a energie studentů Arizonské univerzity. Svěží ráz města určuje i výrazně barevná architektura v okolí historického jádra města El Presidio Historic Distric s velkým počtem kaváren, galerií a několika domy postavenými mezi lety 1850 až 1907. Většinu historicky cenných objektů a také mimořádnou kolekci předkolumbijských nálezů zastřešuje muzeum Tucson Museum of Art, které sídlí na místě bývalé španělské pevnosti Tucson Presidium (140 N Main Ave, denně: 10-16 hod, zdarma). Cestou ze staré čtvrtě do parku Presidio Park s budovou okresního soudu Pima County Courthouse zaujmou barevné dekorace a také nápadně modrá stěna s oknem, skrze něž jakoby vede cesta z moderny města k jeho minulosti. V Tucson Convention Center najdeme dobře vybavené návštěvnické středisko s podrobnými mapami města i jeho okolí (110 S Church Ave, tel: 520-624-1817). Nejcennější odkaz španělské přítomnosti překrásnou a stále fungující misijní stanici Mission San Xavier del Bac (1950 W. San Xavier Rd) nalezneme 16 kilometrů jižně od centra města v indiánské rezervaci San Xavier Indian Reservation (Papagové) – po dálnici I-19 a na výjezdu č. 92 odbočíme doprava na San Xavier Loop Road. Věžovitou misii se zdmi omítnutými sněhobílým štukem založil už v roce 1699 jezuita Eusebio Francisco Kino, jenž se ve jménu šíření křesťanského evangelia v Novém světě vzdal slibné dráhy matematika na universitě v Ingolstadtu. (denně: 7-17 hod, vstupné: zdarma)

Hotely/motely: ESO travel, 233 377 711, ubytovani@esotravel.cz
Kemp: Palo Verde Campground, Tucson Mountain Park, S Kinney Road, východně od Tucsonu poblíž Tucson Old Town, $12/stan/noc
Restaurace: El Charro, 311 N Court Ave, prý nejstarší mexická restaurace v USA, Blue Willow, 2616 N Campbell Ave, místo chutných snídaní a lehkých obědů

Národní park Saguaro

 

Národní park Saguaro

Národní park Saguaro Zdroj: Ken Lund

Tvrdé podmínky Sonorské pouště – Sonora Desert, která přesahuje z Mexika do jižních částí Arizony, imituje areál Arizona-Sonora Desert Museum východně od Tucsonu - silnice č. 86 a pak N Kinney Road. V této kombinované botanické a zoologické zahradě uvidíme 1300 druhů rostlin a 300 druhů zvířat – včetně nebezpečných tarantulí, štírů, chřestýšů, jaguárů a také pumy, která žije v horských pouštích. (otevřeno: denně: 7:30-10.00 hod, zima 8:00-17 hod, vstupné: $9-12) Praktický krok k poznání pouště učiníme o nepatrný kousek severněji v Národním parku Saguaro–West Unit (západní část) s obrovitými kaktusy saguaro, které si lehce z dálky spleteme s obry máchajícími pažemi. Jarní deště dokážou proměnit rezervaci v rajskou zahradu kvetoucích kaktusů. Bohužel květenství trvá jen tři týdny a kdy přesně začne, nelze přesně předvídat. K letmému průzkumu použijeme vůz, kterým si projedeme okruh Bajada Loop Drive vedoucí svahy pohoří Tucson Mountains s největší koncentrací kaktusů. V severozápadní části kolečka na pahorku Signal Hill si povšimneme spousty petroglyfů – obrázkového písma, které na kameny vyškrábali Indiáni před 1500 lety. Kdo chce vidět více, může vyrazit pěšky například po stezce Hugh Norris Trail či Canyon Trail. Východní jednotka - East Unit leží východně od Tucsonu v úbočích hor Rincon a od západní jednotky ji dělí vzdálenost 80 kilometrů (dálnice I-10, výjezd č. 79). Tahle část je mnohem více opuštěná. Okružní silnice Cactus Forest Drive začíná u návštěvnického střediska. Nadšence náročnějších túr nejvíce přitahuje horská stezka Tanque Verde Ridge Trail, která vede hustě zalesněnými kaňony a strmými srázy s anténami čnějících kaktusů. Jde ale o výlet na dva a více dnů.

 

Praktické informace: www.nps.gov/sagu, Eeast Unit – Visitor Center - denně:  8:30-17 hod; vstupné: $10/vůz, Park Pass lze uplatnit, kemp: není;, West Unit – Visitor Center – denně: 8:30-17 hod; vstupné: zdarma, kemp: není

Národní monument Organ Pipe Cactus

Jedinečný přírodní div – rezervace Organ Pipe Cactus je největší tuzemskou konkurencí saguárových rezervací. Park leží v jihozápadním cípu Arizony nalepen na mexické hranici 260 km západně od Tucsonu. Dostaneme se k němu čtyřhodinovou jízdou po silnici č. 86 po průjezdu pustou indiánskou rezervací Tohono Oodham National Indian Reservation. Za své jméno vděčí rezervace kaktusového endemitu organ pipe, který připomíná píšťaly varhan. V parku je i nespočet saguár, které v některých případech dosahují výšky 15 metrů. Mezi nimi se krčí košovitá ocotilla. Kvůli duté konstrukci neudrží vlhkost. Jsou proto holá. Listy narostou jen po dešti a záhy opadají. Krátké okamžiky využívá ocotillo k intenzivnímu růstu. Chain-fruit cholla je fešák poskládaný z kaktusových článků do většího řetězu. Každý z článků odpovídá roku života. Domorodci mu říkají skákající kaktus, neboť se při styku s oděvem nebo zvířecí srstí odlomí od hlavní rostliny. Do nitra pouště se pustíme po svých, anebo využijeme jednu ze dvou autotras. Bez terénního vozu raději zvolíme 34-kilometrovou Ajo Mountain Drive, delší a rozbitější Puerto Blanco Drive měří 85 kilometrů. Zhruba v polovičce u paty pohoří Ajo Range začíná mírně stoupavá stezka (6 km) – Bull Pasture Trail. Z vyšky se otevře impozantní pohled do údolí Sonoyta Valley, které je prošpikováno hroty kaktusů jako krejčovský jehelníček. Počkáme-li do západu slunce až se krajina vybarví do zlatova, poušť nás pohltí mocným kouzlem doslova na celý život. Špičkové prostředí jediného kempu občas ruší cedule varující před třemi druhy chřestýšů, lehce přehlédnutelnými štíry a také jedovatými černými vdovami. Tito lidmi nenávidění živočichové jsou ale plaší a setkání s nimi vzácná. Hlavně v létě, kdy v Sonorské poušti převládají příšerná vedra, zeje park prázdnotou. Večery jsou příjemnější. Občas zahrozí krátké a vydatné bouřky, které umějí proměnit cesty v neprůjezdná oraniště. Silnice č. 85 prochází středem parku a jezdí po ní překvapivě hodně vozů s čluny a jachtami. Většina šoférů nemíří za kaktusy, nýbrž k  hraničnímu přechodu Lukeville, odkud je to pouhých 100 kilometrů ke Kalifornskému zálivu.
(www.nps.gov/orpi, Visitor Center – denně: 8-17 hod, vstupné: $8/vůz, Park Pass lze uplatnit, kemp: $12/stan) 

Autor: admin Po, 12/12/2011 - 14:58

Zájezdy do této oblasti

Americký západ - zlatý okruh

16 dní letecky - města v záři slunce a přírodní divy USA

již od
63 490,-

Velká cesta velkou zemí

Napříč USA aneb od Pacifiku k Atlantiku

již od
83 990,-

Velké jižní dobrodružství

Velké jižní dobrodružství – Texas, Nové Mexiko, Arizona

již od
79 990,-