Zemí kaňonů k obloukům Národního parku Arches

Národní park Zion – Grand Staircase-Escalante NM – Národní park Bryce Canyon– Národní park Capitol Reef – Národní park Canyon Lands - Národní park Arches
Národní park Arches
Dva tisíce kamenných oblouků - to je více než kdekoli jinde na světě zdobí náhorní poušť národního parku Arches jen dvacet kilometrů severně od Moabu.
Zdroj: John Fowler

Tato trasa je záměrně orientována z jihozápadu na východ, neboť přirozeně navazuje na oblasti jihovýchodní Kalifornie a je také snadno přístupná z Las Vegas.Vždyť z tohoto velkoměsta je to k okraji zázračných formací Kolorádské náhorní plošiny a prvnímu z jejích skvostů národnímu parku Zion jen pouhé tři hodiny cesty. Ostatně i z Velkého Kaňonu v severní Arizoně vede na jih Utahu hned několik pohodlných silnic.

Národní park Zion

Hodně lidí považuje rezervaci Zion za vrcholný kus čarující utažské přírody. Zčásti mají pravdu, dílem však křivdí omračující nádheře sousedících rezervací. Zion najdeme v jihozápadním cípu státu pár minut jízdy z dálnice I-15, hlavního tahu z Las Vegas. Divoký krajinný vzorec téhle rezervace určují hluboké kaňony, na jejichž dnu zurčí potůčky a říčky obrostlé javory, americkými topoly ale i kaktusy a trávou. Strhující podívanou dokreslují strmé hory, kamenné věže a monolity s pestrobarevnými ornamenty červeného a bílého pískovce. S přibývající výškou se objeví mexické borovice, jalovec, smrky a jedle. Osou a hlavní atrakcí parku je strž Zion Canyon obklopená zerodovanými stěnami pohoří Deertrap, Cathedral a Majestic Mountain, které se místy zdvihají do více jak kilometrové výšky. Kaňonem protéká Panenská řeka – Virgin River, jejíž řečiště se zahryzlo do skalního podloží před mnoha miliony lety. Kaňon je místy velmi těsný a vzbuzuje pocity úzkosti a strachu. Paiutští Indiáni se v těchto uzavřených soutěskách báli moci rozhněvaných bohů a po setmění by do nich za nic nevkročili. Mormoni zde naopak hledali v druhé polovině 19. století alternativní útočiště – nebeské město Zion, kam by odešli, kdyby je opět bezvěrci vyháněli. Několik mormonských osadníků to zkusilo v kaňonu s pěstováním bavlny, ale nepochodili. Příliš časté povodně a jalová půda donutila i houževnaté mormony k odchodu do osad, které založili v okolí. Mezi nimi například městečko St. George na západě, kde rovněž žil duchovní vůdce Brigham Young.

Podél toku řeky vede vzhůru na sever osmikilometrový úsek silnice Zion Canyon Scenic Drive s mnoha působivými vyhlídkami. Na tuhle půvabnou trasu se ovšem vlastním vozem nedostaneme. Místo toho po ní jezdí kyvadlová doprava – Shuttle - z návštěvnického střediska Zion Visitor Center. Kaňon je právem považován za ráj skálolezců a milovníků pěší turistiky. Na konci silnice za místem Temple of Sinawava se stěny kaňonu seběhnou natolik, že dno zatopí voda Panenské řeky. Tímto krkolomným terénem probíhá nesmírně atraktivní ale i riskantní stezka The Narrows (25 km). Ne každý si na ni troufne, neboť při sebemenší změně počasí hrozí blesková záplava a utonutí. Většina návštěvníků se proto pouští jen několik stovek metrů daleko. Odvážnější se však ponoří do této hluboké a místy jen šest metrů široké soutěsky na několik dnů. V náročnějších úsecích se musejí brodit a někdy dokonce plavat. Populární je rovněž trasa po pěšince Angels Landing Trail na horu Angels Landing (1765 m). Podle mormonské pověsti na ní kdysi přistáli andělé, aby pomáhali lidem. Jisté ovšem je, že odtud uvidíme Zion Canyon v plné nádheře. Avšak ani tahle výprava není pro úplné slabochy. Osm kilometrů je proloženo namáhavým stoupáním a na některých úsecích se musíme přidržovat řetězů, abychom nespadli do propasti. Na stezku se dostaneme nejlépe z odpočívadla The Grotto, kde staví i autobus – musíme počítat zhruba se čtyřhodinovou chůzí.

Dále na východ ubíhá skrze park úžasná horská silnice Zion-Mount Carmel Highway (č. 9). Byla dokončena už v roce 1930, ačkoli odpůrci výstavby tvrdili, že jde o nesmyslný projekt. Šplhá se do výšky sérií serpentin, aby se náhle úplně ztratila v tunelech o celkové délce 1,8 km. V tunelech jsou proražena široká okna odkud je vidět kamenný oblouk Great Arch of Zion. Nahoře se rozkládá náhorní plošina, které dominuje skalní útvar Checkerboard Mesa – masivní skalisko s ornamenty šachovnice. Určitě zaujme i červený asfalt vozovky, který perfektně ladí s barvou okolní přírody.

Odvrácenou tváří Zionu je vysoká návštěvnost v letních měsících, kdy si zde tisícovky turistů vzájemně šlapou na paty - nemluvě o parkování a kempování. Mnohem volněji se budeme v parku cítit brzy z jara nebo pozdě na podzim.

Praktické informace: www.nps.gov/zion, Zion Canyon Visitor Center – denně: 8-19, zima 8-17 hod, vstupné: $25/vůz, Park Pass lze uplatnit; kemp: South Camp, cena: $10/stan, Watchman Camp, cena: $10-15/stan, lze rezervovat na tel: 800-365-2267, Mukuntuweep RV Park and Camground, 3 km za východní bránou parku - mívá místa i pozdě večer, cena: $12/stan, $1 za teplou sprchu; ubytování pod střechou: Zion Lodge, cena: $97-127/noc, rezervace nutná, tel: 303-297-2757; Backcountry permit: $5/osoba/noc; Shuttle: denně 6:30-21:30 hod, v létě vyjíždí každých 6-8 minut; levnější motely najdeme v osadě Huricane západně od parku – např. Dixie Hostel, cena: $15/40 - palanda/pokoj.

Cottonwood Canyon Road

Do dalšího z utažských parků Bryce Canyon vede silnice č. 89 anebo mnohem poutavější varianta napříč národním monumentem Grand Staircase-Escalante. Z městečka Kanab uhneme doleva na silnici č. 89 směrem na Page. Po 75 kilometrech zpozorníme a zatočíme na nenápadnou prašnou cestu Johnson Canyon Road nebo také Cottonwood Canyon Road. Pokud je hezké suché počasí, projedeme bez jakýchkoli potíží i běžným osobním vozem. Za deště se ale trasa změní v záludnou past, kdy v bahnu bleskurychlých záplav – flash flood - uvízne i silný terénní vůz. Jestliže váháme, optejme se raději na stav vozovek na telefonním čísle 435-826-4810. Na rozdíl od Zionu si budeme ve vyprahlé krajině náhorní plošiny Kaiparowits Plateau připadat úplně ztraceni. Mnoho lidí tudy nejezdí. Hlavně proto, že o této dobrodružné cestě neví. V první části ubíhá cesta podél říčky Paria, ale pak se odkloní mezi úzké soutěsky různobarevného pískovce. V kaňonu Cottonwood Canyon se přidá porost nevysokých amerických topolů. Všimneme si primitivních tábořišť, kde rovněž můžeme přespat. Scenerie ostrých skal, rudých věžiček, bílých homolí, komínů a jakoby rozmařile navršených pahorků vypadá jako povrch jiné planety nebo cesta do pekla. V druhé polovině trasy zpozorujeme po pravé straně osamělý obelisk skály Grosvenor Arch. Záhy v něm rozpoznáme mohutnou klenbu vzácného přírodního oblouku. Pojmenován je po legendárním šéfredaktorovi časopisu National Geographic Gilbertu Grosvenorovi. Tento výjimečný muž, původem Turek, vnesl na počátku minulého století do magazínu kouzlo a dosud netušený rozměr profesionálních fotografií. Z dnešního pohledu triviální nápad znamenal pro publikaci nesmírný nárůst popularity. V závěru cesty mineme státní park Kodachrome State Park s příjemným kempem. A ve vesničce Cannonville se opět vrátíme k asfaltovému povrchu silnice č. 12. Do Bryceova kaňonu je to odtud pouhých 35 km.

Národní park Bryce Canyon

Magická Hoodoo - doruda zbarvené věže národního parku Bryce Canyon - objevili v roce 1870 vojenští průzkumníci a cestovatelé Clarence Dutton a John Wesley Powell. Ovšemže nebyli tak docela první. Tisíce let před nimi obývali kaňon Anasáziové a Fremontové, příslušníci ztracených civilizací, jejichž příbuznost s Indiány není přesvědčivě prokázána.

Později přišel indiánský kmen Paiutů. Ti říkali strži s pestrobarevnými kamennými špicemi všelijak: Růžová skaliska, Paunsaugunt - Domov bobrů, Paria - to znamenalo Špinavá voda anebo také Panguitch čili Voda ryb.       S příchodem mormona Ebenezera Bryce v roce 1875 se přírodní názvy vytratily. Bryce zde založil pilu a těžil v horách dříví. Kraji plnému jehel začali brzy lidé říkat Bryceův kaňon. Ochranná křídla federální vlády nad ním poprvé roztáhl prezident Harding v roce 1923, když jej prohlásil za národní monument a pět let na to pak Kongres za národní park.

Park protínají desítky kilometrů delších i kratších stezek. Prakticky každou z nich zvládne při troše vůle kdokoli. Podrobnou mapu tras obdržíme zdarma v návštěvnickém středisku. Nejvíce oblíbená pěšinka Navajo Loop Trail sbíhá dolů z místa Sunset Point v severní  části parku. Končí zhruba po sedmi kilometrech ve Fairyland Point - Pohádkové říši. Strmá cestička vede ke dnu kaňonu, kde odhalí kamenné věže v neopakovatelných perspektivách. Teprve zde si člověk uvědomí trpělivou práci vody, která miliony let omílala rudý pískovec a obrušovala skálu v tenké ostny. Také zde uvidíme vzácné borovice prorůstající stísněným prostorem do značné výšky. Věžové útvary v Queen Garden, které nalezneme v závěru téhož výletu, patří k těm nejkrásnějším. Po dvou, třech hodinách volné a nenáročné chůze vyběhne chodníček zpět na okraj kaňonu. Ve vyšších partiích srázů se otevřou úchvatné rozhledy do nitra kaňonu. K severnímu odloučenému konci Rainbow a Yovimpa Point vede asfaltová silnice podél okraje hluboké strže. Na dvaceti devíti kilometrech mineme spoustu vyhlídek a odpočívadel.

Fotografové si zde přijdou rozhodně na své. Doruda zbarvené monolity, fantaskní tvary a množství stínů nadchnou zvlášť při zapadajícím slunci. Odborníci doporučují použít polarizační filtr se stativem. Ale i vyložený amatér zde nemá co zkazit. Za místo s nejpůsobivějším výhledem je považována vyhlídka Bryce Point v první třetině parku.

Ročně park navštíví 1,5 milionů lidí. Rozhodně více než kapacita relativně malého parku unese. Nápor turistů houstne hlavně v létě. Ochránci parku kvůli tomu zavedli kyvadlovou dopravu - Shuttle, která odčerpá stovky vozů z přeplněných parkovišť a ucpaných vozovek uvnitř rezervace. Autobusy odjíždějí ze zastávky Staging Shuttle Area ještě notný kus před hlavní bránou parku. Jet dále vlastním vozem, je pochopitelně dovoleno. Použití autobusu kompenzuje vedení parku pětidolarovou slevu - vstupné pak jednotlivce přijde na 15 dolarů, namísto obvyklých dvaceti. Výhoda je však zdánlivá. Pět lidí v jednom voze totiž zaplatí jen oněch dvacet, kdežto pět lidí jedoucích autobusem utratí celkem 75 dolarů. Lidem s klidnější povahou přijdou davy turistů na obtíž. Jaro a podzim jsou tudíž optimálním řešením pro plánování cesty. Avšak ani v hlavní sezóně nepřijdou výletníci zkrátka. Chce to vyrazit zavčas – nejlépe už kolem osmé.

Praktické informace: www.nps.gov/brca, Visitor Center – denně: 8-16:30, léto 8-19 hod, cena: $25/vůz, nebo 12/osoba, Park Pass lze uplatnit, kemp: North a Sunset Camground, cena: $10/stan, kempy v parku nedokáží v létě pokrýt poptávku a rychle se naplní. Brzy zrána máme však vysoké šance také nějaké místo najít. Jistější je kemp: KOA Cannoville, 30 km západně od parku na křižovatce silnice 89 a 12, tel: 888-562-4710, cena: $18/stan), levné kempy najdeme na západě na silnici č. 12 ve státních parcích Kodachrome Basin a Escalante. Potraviny: jídlo nejlépe nakoupíme v osadě Tropic, kde je supermarket.
Hotely/motely: ESO travel, 233 377 711, ubytovani@esotravel.cz

Úsek silnice č. 12, který vede k severnímu okraji monumentu Grand Staircase-Escalante, si zamiluje každý fanda drsného kraje. Pojedeme totiž po hraně náhorní plošiny Kaiparowits Plateau a pahorků Circle Cliff. Západní útes padá prudce do hlubokého žlabu polesí Dixie National Forest s nespočtem drobných i větších kaňonů a strží, říčkami a mořem skal. Když bankovní lupič a vrah Robert Leroy Parker přezdívaný Butch Cassidy unikal na počátku 20. století zákonu, zmizel šerifům jako pára nad hrncem právě v této erozí rozervané zemi. Temná zákoutí a nepřehledný terén zvětralých skal skýtaly dokonalý úkryt prchajícímu desperátovi. Podél silnice je roztroušeno několik báječně utajených kempů. Jeden najdeme v útulném prostředí státního parku Escalante State Park s expozicí zkamenělého dřeva. Další je o 26 km dále na východ v rekreační oblasti Calf Creek Recreational Area v úzké rokli rudých skal s hájem a osvěžujícím potokem. V Boulderu, kde nalezneme starověkou vesnici Anasáziů v parku Anasazi State Park (vstupné: $5), musíme učinit strategické rozhodnutí. Buď se vydat dále na sever do Fruity a národního parku Capitol Reef, nebo překročit jižní části stejného parku po trase Burr Trail Road (viz níže).

Národní park Capitol Reef

Silnice č. 24, na níž zahneme v Torrey s několika motely, potravinami a čerpadlem, nás přivede do vrchní části rezervace Capitol Reef. Název je odvozen od typických pískovcových masívů tvarově blízkých mořským útesům, jejichž  bílé vršky zase vzdáleně připomínají budovu washingtonského Kapitolu. Řadu těchto barevných velikánů Twin Rocks, Chimney Rock, Capitol Dome, Hickman Bridge či Golden Throne potkáme ještě před příjezdem do nevelké osady Fruita nebo v její těsné blízkosti. Z vyhlídky Gooseneck Overlook padají příkré srázy až k potůčku Sulphur Creek, jehož meandry vypadají skutečně jako husí krk.

Fruita je sevřena vysokými tmavě rudými masívy a leží v překvapivě zeleném a plodném údolí řeky Fremont River. Její hnědá a špinavá voda je nositelkou zdejšího života. V roce 1879 založil osadu mormon Niels Johnson s několika církevními souputníky. Syrová příroda se poddala nezlomné vitalitě farmářů a ti zde na severní hraně prakticky neobyvatelné krajiny Grand Staircase-Escalante vykouzlili malý ráj na zemi. Dodnes se zachovaly rozlehlé aleje ovocných stromů, které se každý rok osypou hruškami, jablky, broskvemi a švestkami. Každý návštěvník si může natrhat kolik je libo. O tom, jaké zde měli mormoni živobytí, se přesvědčíme v několika zrestaurovaných budovách včetně dřevěné školy využívané zároveň coby primitivní kostelík, kovárny a také prakticky neporušené Giffordovy usedlosti – Gifford Farmhouse. Její majitel opustil údolí v šedesátých letech minulého století jako poslední z potomků mormonských pionýrů. Rezervace leží stranou hlavních tras a patří spíše k málo navštěvovaným místům. Tudíž si zde v porovnání s oběma předcházejícími parky volně vydechneme.

Rezervace se jako obrácená slza táhne více jak sto kilometrů na jih. Tuhle oblast provází pověst obtížně dostupného terénu. Po celé délce ji rozřezává jedinečná geologická vráska Waterpocket Fold, kterou po obou stranách lemují vysoká pohoří Henry Mountain a Circle Cliffs. Z Fruity – respektive z místa Orientation Point vede na jih do kraje rozervaných skal a kaňonů prašná a kamenitá cesta Notom-Bullfrog Road. Lepší přístup je do těchto odloučených ale překrásných končin z Boulderu. Po silnici č. 24 a později z Hanksvillu po č. 95 pokročíme na jih k národnímu monumentu Natural Bridges.

Praktické informace: www.nps.gov/care, $5/vůz. Visitor Center Fruita – denně: 8-19, zima 8-16:30 hod, vstupné: zdarma; kemp: Fruita Camp, cena: $10/stan, je i v létě téměř prázdný

Burr Trail Road

Tahle omračující trasa po zpočátku asfaltové a později prašné, kamenité cestě začíná v Boulderu (západně od Capitol Reef) a končí o sto pět kilometrů níže u pohádkově modré hladiny přehradní nádrže Lake Powell. První úsek vede terénními vlnami monumentu Grand Staircase-Escalante podél kamenných kopulí bílého navažského pískovce. Za potokem Deer Creek, kde je k dispozici primitivní tábořiště, sestoupí cesta do Dlouhého kaňonu – Long Canyon. Strmé a obnažené stěny úzké rokle trčí po obou stranách stovky metrů vysoko a v teplém světle svítání či západu slunce žhnou temně rudými odstíny. Odtud nás cesta vyveze k nejvýchodnějším útesům pohoří Circle Cliffs s úžasným výhledem na gigantickou misku propadlých geologických vrstev Waterpocket Fold ohraničenou z východu horami Henry Mountains. Opatrně se spustíme adrenalinovým srázem o tři sta výškových metrů níže.
Tohle je kritická pasáž cesty, neboť je za deště velmi kluzká v horším případě úplně neprůjezdná. I když rangeři doporučují jízdu ve vozech s náhonem na všechna kola, vystačíme si za hezkého počasí s jakýmkoli osobním vozem. To už se nacházíme v nejodlehlejších partiích rezervace Capitol Reef. Sem přijíždějí na několikadenní toulky divočinou lidé, kteří programově vyhledávají samotu a vytržení z chvatu každodennosti.
Návštěvníci jsou většinou překvapeni pestrou škálou rostlin a živočichů, kteří v těchto nehostinných pískovcových sedimentech žijí – mezi nimi ovce tlustorohé, vzácní sokoli stěhovaví a také losy, kteří sem přicházejí v zimním období. Křehký ekosystém prozkoumáme krátkou procházkou k potoku Halls Creek, kde u místa Lower Muley Twist Trailhead narazíme na ostrůvky života a vegetace.

Více na jih se cesta ustálí a brzy se napojí na asfaltovou silnici č. 276. Táhlý sjezd z plošiny Big Thompson Mesa skončí v osadě Bullfrog u jezera Lake Powell (viz Arizona).

Po dlouhých hodinách strávených krkolomnou jízdou v prachu a příšerném letním vedru si můžeme u jezera naordinovat slunění na plážích, koupání v chladivé vodě či důkladný odpočinek v jednom ze dvou státních kempů Bullforg North a Bullfrog South Camground ($6/stan) severně od přístavu. Na druhou stranu jezera do Halls Crossing jezdí přívoz - Ferry. Vede k němu dobře značená odbočka z návštěvnického střediska, které mineme cestou k přístavu. V létě přijedeme k přívozu alespoň o půl hodiny dříve, abychom se na plavidlo vešli. (Bullfrog Ferry - denně léto: 9,11,13,15,17 a 19 hod, cena: $9/vůz). Vesnička Hall Crossing je o poznání živější. V létě je plná rekreantů s čluny, vodními skútry a rybářskými bárkami. Napravo od přístavu je bezchybná a prázdná pláž, kde si rovněž dobře odpočineme od věčného sezení za volantem.

Tři elegantní přírodní mosty či oblouky národního monumentu Natural Bridges ($6/vůz) leží o sto kilometrů východněji. Klenou se nad úzkými průrvami kaňonů Armstrong a White Canyon, které vyhlodaly potoky ve skalním podloží horské pouště. Druhý z obou kaňonů se táhne až k jezeru Lake Powell. Podél srázu vede vyhlídkový okruh (15 km) odkud spatříme klenby oblouků Sipapu, Owachomu a Kachina Bridge. Ke každému z nich vede krátká stezka, přičemž ani jedna z procházek nezabere více jak hodinu času. Bohužel, proces eroze nadále probíhá a ukrajuje z oblouků vrstvu za vrstvou. Kvůli tomu je Owachomu nyní jen dva a půl metru široký a nadále se tenčí. Z Kachina Bridge se zase v roce 1992 urvala lavina kamene o váze čtyři tisíce tun. Odborníci se obávají, že tyto unikátní mosty brzy úplně zmizí. (kemp: 13 míst, cena: $5/stan)

Autor: admin So, 12/10/2011 - 16:50

Zájezdy do této oblasti

Americký západ - zlatý okruh

16 dní letecky - města v záři slunce a přírodní divy USA

již od
63 490,-

Velká cesta velkou zemí

Napříč USA aneb od Pacifiku k Atlantiku

již od
83 990,-

Zemí kaňonů a puebel

Skalisté hory a přírodní klenoty středozápadu USA.

již od
66 990 ,-