San Francisco: Zlatá brána Ameriky

Města: 
Když se nad střechami bílých domů San Franciska válejí cáry mlhy z Pacifiku, vypadá jako přízrak. A když se pak v třpytu zapadajícího slunce rozzáří do zlatova, stěží lze slovy popsat tu nádheru. Pro Američany je San Francisco mýtem o zrození moderní Ameriky, její šťastnou hvězdou, která jako maják na drsném opuštěném pacifickém pobřeží ukazovala cestu milionům lidí k novému životu.
Golden Gate Bridge
Nejnápadnějšími symboly San Franciska ležícím na severním hrotu pahorkatého poloostrova v obrovské zátoce San Francisco Bay jsou bezesporu oba jeho mosty.
Zdroj: Leonardo Pallotta

Nálezy u Americké řeky

Sen o zlaté Kalifornii a jejím nejtřpytivějším klenotu San Francisku se zrodil nenápadně v lednu 1848 v úpatí pohoří Sierra Nevada. Tesař z Pensylvánie James Marshall tu při údržbě vodní pily na řece American River objevil hrst zlatých valounů. Byl dost chytrý na to, aby držel jazyk za zuby, dlouho mu to však nevydrželo. Nálezy byly tak fantastické, že jim zpočátku nikdo nevěřil a nechtěl riskovat cestu do pustých mrazivých hor. Pravé šílenství začalo, až když mormonský obchodník Samuel Brannan vyběhl do ulic tehdy nevelkého San Franciska s lahví zlatého prachu a řval jako o život: „zlato, zlato u Americké řeky“. To byl důkaz, jehož mámení se nedalo odolat. Ještě předtím Brannan s vydatnou dávkou drzosti a prozíravosti vykoupil ve městě a širokém okolí lopaty, pánve a sekyry. Den nato prodával proviant s tisícinásobnými zisky. Muž, který nevytěžil jedinou unci zlata, se později stal jedním z nejbohatších lidí Kalifornie.

Hlava místo krumpáče

„Štěstí leží na zemi a je ho tolik jako bláta na ulicích,“ psal The New York Tribune. A skutečně! Zlato se válelo volně v potocích a říčkách nebo čekalo na vyzvednutí těsně pod povrchem země. Jediný záběr rýžovacího lavoru vydal kov za 40 dolarů (v přepočtu 1000 až 2000 dnešních dolarů). Zpočátku stačilo málo a lidé se koupali v bohatství. Na to Amerika čekala, zlatá horečka zachvátila zemi. Desítky tisíc lidí zamířily do Kalifornie po Oregonské stezce a na lodích přes Panamskou šíji. Za nimi kráčela železnice a průmysl. V horách rostly osady, které vyžadovaly také kuchaře, hospodské, prostitutky, dopravce a řemeslníky. Všichni chtěli být u toho. Krejčí Levi Strauss zpevnil kapsy monterek kovovými cvočky, aby udržely váhu horniny. Drobná inovace změnila vývoj světové módy a učinila ze Strausse boháče. Podobných šťastlivců byly stovky, měli jedno společné – namísto krumpáče vydělávali důvtipem.

Zlatá příležitost

Příliv lidí na západ neustal ani po vyčerpání zlatých zásob. Po kalifornském zlatu přišlo nevadské stříbro, pak nálezy v Coloradu a nakonec objevy na řece Yukon. „Díky kalifornskému snu o zlaté příležitosti se Amerika ocitla v pohybu. Díky tomu je v Kalifornii Hollywood nebo Silicon Valley,“ tvrdí historička Sylvia Sun-Minnicková.

A díky žlutému kovu se San Francisco z díry opředené tou nejhorší pověstí stalo zlatou bránou, přirozeným přístavem a základnou dobývání západu. „Doky a ulice byly plné vagonů a ručních kár na zavazadla, kočárů a drožek pro pasažéry,“ líčí atmosféru zlaté éry spisovatel Richard H. Dana. Jen během prvních deseti let zlaté horečky proteklo městem 500 milionů dolarů. Většinou z kapes horníků, kteří hledali v hráčských doupatech a putykách náměstí Portsmouth Square rozptýlení v sexu, whisky a hazardu. Syrovou realitu místa popsal Mark Twain, pracující tehdy v plátku The Call: „…tihle drsní hoši prohýřili stovky a tisíce dolarů za jedinou noc. Mohli mluvit o štěstí, když se ráno probudili živí.“

San Francisco záhy přerostlo v kulturní a finanční metropoli amerického západu. Rozkvět přibrzdilo ničivé zemětřesení a třídenní požár v roce 1906. Větší část města lehla popelem, ale brzy povstala v ještě větším lesku. Do znaku města tehdy hrdě přibyl bájný pták Fénix.

Kratší, ale oranžový

Nejnápadnějšími symboly San Franciska ležícím na severním hrotu pahorkatého poloostrova v obrovské zátoce San Francisco Bay jsou bezesporu oba jeho mosty. Delší a starší Bay Bridge byl postaven v roce 1936. Spojuje město s Oaklandem a s 13,2 kilometry byl svého času nejdelším mostem na světě – navíc dvoupatrovým. O rok později dokončil stavitel Irving Morrow mnohem kratší Golden Gate Bridge, jenž hlídá vjezd do zátoky severozápadně od centra. Jeho konstrukce ve stylu art deco se stala ikonou města i Kalifornie. Visí na 130 kilometrech ocelových lan a Morrow jej nechal prozíravě natřít na oranžovo, neboť mu barva nejlépe ladila s okolím. Turistická parkoviště praskajících ve švech pod návaly lačných turistů dokazují, že Morrow se nemýlil.

Většina návštěvníků míří nejprve k nábřeží Fisherman’s Wharf. V minulosti zde lovili Číňané a Italové krevety, ústřice, lososy a kraby. Na místě z nich připravovali lahodné speciality a hned je prodávali. Tahle tradice trvá dodnes, jenže přístavní trhoviště a útulné jídelny nekompromisně vytlačují agresivní obchodníci s bezcennou veteší a předražené restaurace šité na míru německým a japonským turistům. Tady je rovněž konečná zastávka slavné Cable Car, tramvaje tažené podpovrchovým kabelem. Až do zemětřesení v roce 1906 poháněl tenhle unikátní systém 600 vozů na trati dlouhé 160 kilometrů. Pak ale došly peníze na údržbu a radnice tramvajový systém s výjimkou 16-ti kilometrového úseku zrušila. Obrovské motory pohánějící podzemní lana jsou zdarma k vidění v muzeu Cable Car Museum and Powerhouse.

Z Fisherman’s Wharf také vyplouvají výletní lodí k opuštěnému skalisku Alcatraz. V letech 1934 až 1963 zde bývala obávaná káznice, v níž byl vězněn například mafián Al Capone, gangster George „Machine Gun“ Kelly nebo Henry Young – vrah, kterého později Hollywood obdařil svatozáří nevinnosti. Útěk z ostrova byl téměř nemožný. Za celou historii to zkusilo 36 trestanců. Většina se vzdala, utopila v ledové vodě nebo byla lapena později. Pouze Franku Morrisovi a bratřím Anglinovým se podařilo v roce 1961 uprchnout. Policie míní, že utonuli, jenže těla nebyla nikdy objevena.

Pracovití čínští hoši

Štíhlý jehlan mrakodrapu Transamerica Pyramid Building je s 257 metry suverénně nejvyšší budovou San Franciska. Hned vedle se rozkládá pitoreskní Čínská čtvrť – se sto tisící Číňany největší v USA. S vlastními školami, bankami, divadly a novinami je tohle malé město ve městě zcela soběstačné. V úzkých ulicích s motivy draků a asijskými bránami kypí život pouličním prodejem ryb a zeleniny. Všude je plno trhovců, bylinkářů a bufetů. V minulosti si Číňané vytrpěli své. Starosta města John Geary vítal v roce 1850 „čínské hochy“ kvůli houževnatosti a ochotě pracovat téměř zadarmo. Pro tutéž vlastnost je lidé v hubených časech hospodářské deprese nenáviděli. Ze zákona nesměli dolovat zlato, volit, vypovídat před soudem, vlastnit majetek a brát si nečínské partnery.

Nedaleko odtud v ulici Pacific Avenue nalezneme českou stylovou kavárnu Café Prague. Patří českým emigrantům, kteří s úspěchem vsadili na kavárenskou tradici čtvrtě North Beach. Od roku 1953, kdy v ulici 261 Columbus Avenue otevřel básník Lawrence Ferlinghetti a Peter Martin malé paperbackové nakladatelství a knihkupectví City Lights Bookstore, byla tahle oblast středem kulturní nezávislosti a společenské vzpoury tzv. generace beatniků. Allen Ginsberg zde například vydal báseň Howl, kvůli níž byl zatčen, poněvadž úřadům přišla oplzlá. A hned vedle knihkupectví chodil do baru Vesuvio Café nasávat Jack Kerouac. Dodnes jsou tahle památná místa rájem intelektuálních dýchánků, pouličních básníků, lelkujících studentek a avantgardních umělců. Původně tady žili Italové, což vysvětluje četnost pizzerií a pekáren. S beatniky se ale na roh ulic Columbus a Broadway nastěhovaly i jazzové bary a striptýzové kluby.

V nejstrmějších kopcích města – ve čtvrti Nob Hill stála dříve oslnivá sídla boháčů a železničních magnátů. Většina z nich byla postavena z nejkvalitnějšího dřeva obřích Sekvojí. Později tady vyrostly nejvýstavnější hotely v USA – Fairmont, Huntington nebo třeba Mark Hopkins. Tady nejlépe porozumíme pravidlu: čím výše bydlíš, tím si bohatší a také proč se Nob Hill říká Nabob Hill.

Teplá tolerance

Za návštěvu určitě stojí i náměstí Union Square, považované za střed San Franciska. Je obklopeno noblesními obchody s posledními výstřelky módy a honosnými hotely. Za povšimnutí stojí St. Francis Hotel, do jehož prostředí zasadil Dashiell Hammett svou novelu „Maltézský sokol, a u něhož točil režisér Francis Ford Coppola kultovní film Rozhovor. Ve východním rohu Union Square je hektická pěší zóna Maiden Lane s drahými galeriemi a kavárnami. Před rokem 1906 to byla oblast s tou nejdrsnější pověstí, v níž docházelo k deseti vraždám měsíčně.

Podobně jako americký stát Vermont se San Francisco proslavilo liberálním přístupem k homosexuálům. Čtvrť Castro, kolem spojnice ulic Market a Castro, je toho živým důkazem. Ačkoli se Amerika často vykresluje jako země nesnášenlivých puritánů, San Francisco boří tenhle mýtus šířící se zpravidla evropskými zeměmi téměř dokonale. Vždyť ze statistických odčtů vyplývá, že homosexuálů tu žije přinejmenším osmdesát tisíc, čili více jak desetina obyvatel. Připočtěme oněch sto tisíc Číňanů, dalších sto tisíc novodobých přistěhovalců, tradici beatniků, slavnou éru hippie, vezměme do úvahy kořeny osadníků, původ zlatokopů a získáme alespoň hrubý obrázek o populačním mixu tohoto kosmopolitního, povýtce tolerantního a nesmírně podmanivého města.

Autor: admin Čt, 12/13/2007 - 00:00

Zájezdy do této oblasti

Města a příroda západu USA

12 dní letecky - na skok do měst a národních parků západu

již od
51 990,-

Velká cesta velkou zemí

Napříč USA aneb od Pacifiku k Atlantiku

již od
83 990,-

To nejlepší z USA

20 dní letecky - z New Yorku do Kalifornie

již od
80 490,-