Po pacifické silnici k městům v záři slunce

Kam se vydat ve státě Kalifornie

Lesní katedrály rezervace Redwood

Coast Redwood | Bald Hills Road | Redwood Creek Trail

San Francisco a okolí

San Francisco Bay | Golden Gate Bridge | Sillicon Valley

Necenzurované zážitky z USA: Los Angeles

Úchvatné zázraky Sierra Nevady

Yosemite NP | Kings Canyon NP | Sequoia NP

Za hradbu Sierra Nevady do kalifornských pouští

Jezero Mono Lake | Death Valley | Joshua Tree

Na jih Kalifornie se ze San Franciska vydáme po pobřežní silnici č. 1 - Pacific Highway (z města vyjedeme dálnicí I-280). Po 120 kilometrech přijde Santa Cruz. Malé městečko čistých pláží dýchá uvolněnou atmosférou mládí studentů Kalifornské univerzity a také odkazem generace beatniků a hippies šedesátých let. Právě zde napsala legenda téhle kontrakultury Ken Kesey kultovní román „Acid Test“ o cestě mladých lidí napříč Amerikou pomalovaným autobusem plným LSD a marihuany. Později se proslavil knihou „Vyhoďme ho z kola ven“. Filmová verze románu „Přelet přes kukaččí hnízdo“, kterou natočil režisér Miloš Forman, získala pět Oskarů. V hustých lesích za městem je připravena turistická past Mystery Spot, kde prý neplatí zákony gravitace. Věrohodnost triku je dána výmluvností průvodce, cinklou vodováhou a podivně pokřiveným domem (denně: léto 9-19 hod, cena: $5, 465 Mystery Spot Rd).

Kolem zátoky Monterey Bay začíná to, čemu Kaliforňané říkají „nejkrásnější setkání země a moře“. Husté sekvojové lesy ustupují cypřišovým hájům a skalnaté pobřeží se zde svažuje do zpěněného oceánu. Na jižní straně zálivu stojí bývalá španělská koloniální základna Monterey. Nikde jinde v Kalifornii nebyl hispánský živel tak mocný, neboť odtud řídili Španělé a pak i Mexičané záležitosti Kalifornie. Z této doby se zachovalo několik překrásných staveb. Najdeme je severně od města v Monterey State Historic Park (denně: 10-15 hod; cena: $5). V ulici Jefferson Street stojí dům amerického konzula v Kalifornii Thomase Larkina. Díky němu později Yankeeové kombinovali prvky adobových zdí a balkonů s vlastním smyslem pro ornamenty. Tím vznikl originální sloh, který určuje ráz města i v současnosti. Do našeho programu by se měla vejít i návštěva domu Stevenson House (530 Houston St), kde na podzim roku 1879 bydlel ještě neznámý a chudý spisovatel Robert Louis Stevenson. Někteří literární historici míní, že román „Ostrov pokladů“, který mu později přinesl nesmrtelnou slávu, se počal rodit právě při procházkách podél zátoky. Jiný slavný romanopisec John Steinbeck zasadil svou knihu „Na plechárně“ do nevalně vonící přístavní čtvrtě Cannery Row s konzervárnou sardinek. Cannery Row je nyní oázou galerií a rybích restaurací a rovněž sídlem akvária Monterey Bay Aquarium se žraloky a jinou mořskou havětí. Na severním výběžku poloostrova leží městečko Pacific Grove. Říká se mu také „Město motýlů USA“, protože od listopadu do března sem přilétají stovky tisíc zlatavých motýlů tzv. Monarchů. Zbytek poloostrova si nejlépe prohlédneme jízdou po tzv. Sedmnáctimílové silnici – 17 Mile Drive, která začíná právě v Pacific Grove, ale musí se za ni zaplatit. ($8/vůz}. Silnice vede podél pobřeží, kde hnízdí kormoráni a pelikáni a také projíždí kolem elegantních přímořských letovisek boháčů a prvotřídních golfových hřišť. Za mimořádnou podívanou stojí osamělý cypřiš – Lone Cypress, který vyrůstá z holého skaliska v rozbouřených vlnách. Po hodině jízdy se v osadě Carmel-by-the-Sea opět připojíme na silnici č. 1. Radní tohoto městečka nadzvedl herec Clint Eastwood, když se nechal v roce 1986 zvolit starostou. Jedině tak se dostal na kobylku zpátečnické radnici, která bránila stavění chodníků, parkovišť pro turisty, nových domů a jejich opravám. Z historické perspektivy je největší atrakcí Carmelu misijní stanice San Carlos Borromeo Mission, kterou založil v roce 1769 španělský františkán Padre Junípero Serra ($2).

O deset kilometrů dále v Carmel Highlands zmizí civilizovaný svět a místo něj zaútočí na smysly syrová příroda Big Suru. Tenhle proslulý pobřežní pás je zhmotněním primitivní síly oceánu, který tluče do stovky metrů vysokých rozervaných útesů. Silnice, která zde byla otevřena v roce 1937, je vytesána do strmých stěn a kopíruje v nebezpečných serpentinách reliéf břehů. Pocit nicotnosti a lidské postradatelnosti ještě násobí mohutné sekvoje rostoucí do nebe a svahy pohoří Santa Lucia Range, které se pne vysoko nad hlavu až do výšky 1500 metrů. Když tudy projížděl v roce 1542 španělský mořeplavec Juan Rodríguez Cabrillo, jen vydechl: „Ty hory snad sahají až k nebesům.“ Silný vítr, který zde neustále vane po návětrné straně hor, zdeformoval a zohýbal celé háje sekvojí a vavřínů tak, že botanici hovoří o „bonsajových lesích“. Šoféři by zde měli být dvojnásob ve střehu. Na silnici často chybějí svodidla a povrch vozovky je kluzký od mlh, které jsou v téhle krajině zpravidla tak časté jako slunné počasí. Po přejetí působivého mostu Bixby Creek Bridge přijedeme do osady Big Sur s předraženým hotelem a čerpadlem. Vesnice je vlastně jen úředním centrem oblasti, která se táhne 160 kilometrů dále na jih až do San Simeon. Big Sur je to pravé místo, kde bychom měli na den dva zastavit a plně vychutnat romantiku oceánu. K tomuto účelu dobře poslouží několik státních parků s kempy. Například Andrew Molera State Park s širokými plážemi přístupnými pouze pěšky. Nebo Pfeiffer Big Sur State Park s řekou Big Sur River. Ještě před dalším parkem, Julia Pfeiffer Burns State Park, kde jsou idylické stezky a vodopády, mineme stylovou restauraci Nepenthe. Její hosté si zpestřují oběd výhledem z tříset metrového útesu. Kousek za hostincem mineme muzeum Henry Miller Memorial Library s  expozicí připomínající Henryho Millera, který zde strávil 18 let života. Tento spisovatel boural ve čtyřicátých letech minulého století sexuální tabu puritánské Ameriky. Jeho knihy „Obratník Raka“ a „Obratník Kozoroha“ byly až do roku 1964 v USA považovány za literární pornografii a nesměly se vydávat. Po hodince jízdy se pobřeží na místě Sand Dollar Beach překvapivě otevře v širokou pláž, kde vždy čeká spousta mladíků se surfy na tu pravou vlnu. Po chvíli se krajina vyrovná a hory vystřídají holé pusté pastviny. V téhle oblasti slunných a písečných břehů, se skryti pod útesy, vyhřívají tuleni a jejich příbuzní rypouši sloní. Z několika odstavných parkovišť se k nim můžeme přiblížit doslova na dosah ruky. Samci těchto obřích zvířat dosahují váhy až dvou tun. Rypouši sice žijí většinu roku v ledových mořích Aljašky, ale pouze v Kalifornii rodí mladé.

Čím dále na jih, tím více se Pacifická silnice odklání od pobřeží a ztrácí své kouzlo. K oceánu se vrátí zase až ve městě Santa Barbara, které je kvůli nabitým plážím, snobismu a středomořské architektuře považováno za kalifornskou riviéru.

Bydlení podél Pacific Highway

Los Angeles

Někteří lidé litují cesty do Los Angeles ještě předtím, než z něj cokoli uvidí. Zpravidla proto, že hned při příjezdu uvíznou v dopravní zácpě kdesi na předměstí. S třemi a půl miliony obyvatel je „Město andělů“ po New Yorku druhé největší v USA. To není tak ohromující. Uděláme-li ale kolem Los Angeles kruh o průměru sta kilometrů, nacpeme do něj dalších 80 měst, propojíme je dálnicemi a přidáme dalších 13 milionů lidí, získáme pravý obrázek toho, jak Los Angeles a jeho nejbližší okolí vypadá. Kvůli obrovskému počtu aut a tedy i výfuků předcházela město pověst smogové pasti sužující život v aglomeraci. Tento neduh je naštěstí -až na výjimky - minulostí. Kdosi před časem řekl, že Los Angeles se podobá nádoru, který prorůstá a pohlcuje vše, co mu stojí v cestě. Los Angeles postrádá přirozený střed, který obyčejně definuje jiná města. Oficiální centrum, Financial District, se skleněnými mrakodrapy, bankami, radnicí a většinou správních budov se nalézá na jih od průsečíku dálnic I-110 a I-101. Ale po pravdě řečeno, málokterý turista se s těmito budovami seznámí podrobněji než z okénka jedoucího vozu.

Návštěvníci míří převážně o něco západněji k pahorkům Hollywood Hills, z jejichž vršku shlíží na město obří nápis Hollywood. Pod nimi se před sto lety zrodil filmový byznys, který učinil z Los Angeles metropoli světového filmu. Hollywood jako synonymum filmového průmyslu založili v letech 1910 až 1920 židovští investoři z Evropy. Mezi nimi například Adolph Zukor (Paramount), Louis Mayer a Samuel Goldwyn (MGM), bratři Warnerovi (Warner Bros.) nebo Carl Laemmle (Universal). V rukou těchto mužů se proměnila produkční studia v továrny na zábavu a miliardové zisky. Éra mogulů skončila. Vystřídala je generace obratných právníků a nelítostných obchodníků, kteří už nějakou dobu otravují éter bezduchými sitcomy, soap-operami a béčkovými snímky. Kvůli úrovni filmů a seriálů se do Hollywoodu rádi strefují filmaři i herci z New Yorku a Evropy. Neradi připouštějí, že není lehké se v tvrdé konkurenci Hollywoodu prosadit a urvat dostatek peněz na kvalitní celovečerní film. Považovaný hollywoodský filmový skladatel českého původu Elia Cmíral k tomu říká: „Hollywood není pro měkkoty. Ale když se chceš prosadit, musíš být tady.“

Hlavní, ale poněkud lacinou atrakcí Hollywoodu je bezesporu ulice Hollywood Boulevard s chodníkem slávy Hollywood Walk of Fame. Tady si můžeme jen tak kráčet a číst jména hvězd showbyznysu. Chodník se zapuštěnými hvězdicemi z mramoru a bronzu začíná na rohu ulice Sycamore a táhne se dva kilometry na západ k ulici Gower a pak ještě ulicí Vine Street. Otisky rukou těch vůbec nejslavnějších jsou ukryty na nádvoří kina Mann's Chinese Theater, které zahájilo promítání už v květnu 1927 premiérou filmu „King of Kings“. Betonový dvůr má symbolizovat slávu hollywoodského filmu a jeho protagonistů na věčné časy. S touto zábavou si dlouho nevystačíme. Brzy zjistíme, že kolorit této „výjimečné“ ulice doplňují krámy s nevkusnými cetkami, pornočasopisy a mapkami, kde žijí herecké idoly. Mineme i průhledné turistické léčky typu Muzea rekordů - Guinness World of Records Museum nebo Muzea voskových figurín - Hollywood Wax Museum. Obojí je ztrátou času i peněz. Mnohem více se nám zalíbí pět minut chůze na východ od Mann's Chinese Theater v Hollywood Roosevelt Hotel, kde se v roce 1929 poprvé udělovaly filmový Oskaři. V mezaninu hotelu objevíme skvělou expozici o filmovém průmyslu Hollywoodu (nyní v rekonstrukci). O kousek dále čeká podobná výstava v muzeu Hollywood Entertainment Museum (denně: 10-18 hod, cena: $9). Kdybychom se vydali více na východ, dojdeme k elegantnímu viktoriánskému domku Janes House (6541 Hollywood Blv). Podobné vilky zdobily na počátku minulého století celou ulici. V tomhle sídlila respektovaná škola pro bohaté, kam chodily děti Charlieho Chaplina nebo Douglase Fairbankse. Ještě o čtyři kilometry dál stojí noblesní sídlo Hollyhock House, které vystavěl slavný architekt Frank Lloyd Wright v roce 1920.

Srdce nočního života Sunset Strip tepe o něco východněji v ulici Sunset Boulevard ve čtvrti West Hollywood. Tady je nejvíce rockových klubů, restaurací, hospod a módních hotelů. Některé bary v okolí pamatují bohémská vystoupení kapel The Doors nebo Love. V hotelu Chateau Marmont Hotel (8221 Sunset Blvd) si naposledy píchnul heroinovou injekci známý americký komik John Belushi. Na jih od tohoto místa se rozkládá čtvrť prominentů Beverly Hills, kde kromě vilek a bungalovů stojících v moři zeleně a drahých německých vozů nic jiného není. Ovšem vyjma krátké třídy Rodeo Drive s obchody, drahými butiky a módními salony, kam chodí nakupovat filmové hvězdy a kde je každý den také obyčejní lidé a turisté vyhlížejí. Obrázek spokojeného života losangeleské smetánky nabídne i výlet některou z uliček do kopců Hollywood Hills. Poněkud vzrušivější chvíle přinese hledání cesty k nápisu Hollywood tak, aby hezky padl do fotoaparátu. Nejblíže k němu dojedeme jízdou do svahu po ulici Beachwood Drive (navazuje na Gower), kde můžeme zaparkovat a vydat se ještě o kus výše pěšky. Jednotlivá písmena jsou 13 metrů vysoká a vztyčila je v roce 1923 realitní kancelář jako součást reklamní kampaně. Mezi ulicí Hollywood Blvd. a ulicí Melrose Ave. nalezneme téměř všechna studia, která stojí za slávou Hollywoodu. Například Paramount Studios (5555 Melrose Avenue) pořádá organizované prohlídky do historických ateliérů. Universal Studios, která leží šest kilometrů severně od Hollywoodu napravo od dálnice 101, zase nabízí nepřeberné množství atrakcí v tradičním duchu Disneylandu. Vstupenka, v jejíž ceně je vstup na všechna lákadla, vyjde ale na 40 dolarů.

K Los Angeles patří i pláže a pobřežní města. Oblíbenou Venice Beach (z centra dálnice I-10, pak č. 1 a ulice Rose) s pěší zónou Ocean Front Walk zahltí ve dne davy plážového lidu a rekreantů na kolečkových bruslích. Mezi obchůdky se suvenýry, obrazy, keramikou a kavárnami vyhrávají osamělí saxofonisté a kytaristé. Procházku zpestří polykač ohně a dokonce zde vystupoval i žonglér s motorovými pilami. Uvidíme tady zasněné dívky opřené o plot posilovny, kde přímo pod širákem pohazují horami vypracovaného masa opálení svalovci. A také potkáme černé hochy z ulice, jak prohánějí basketbalovou mičudu na asfaltových hřištích, kde se natáčel film „Bílí muži neumějí skákat“. Po setmění obsadí korzo pouliční gangy a prodejci drog a případnou večerní procházkou si výletníci koledují o malér. Zbytek čtvrti Venice Beach zvoří zástavba luxusních domů kolem protáhlých ramen kanálů. Ty jsou ostatně jedinou připomínkou utopického projektu Abbotta Kinneyho, který zde v roce 1905 budoval kalifornské Benátky, pročež dokonce přivezl z Itálie i několik gondol. Santa Monica (z centra dálnice I-10) shlíží k široké pláži a zpěněným vlnám oceánu z vysokého útesu severozápadně od Venice Beach. Příjemná promenáda s kulinářskými lákadly na ulici 3th Street tvoří středobod tohoto luxusního předměstí Los Angeles. Dole u moře stojí na konci dlouhého mola kolotoč z přelomu století. Jako kulisa posloužil například ve filmu „Podraz“. Dále na jih od města po silnici č. 1 lemují oceán přímořská letoviska okresu Orange County. Městečka Seal Beach, Houstington, Newport Beach či Laguna Beach vibrují bezstarostnou pohodou, sluncem a palmami. Z těchto důvodů tady žije hodně penzistů a umělců. Kvůli dlouhým a vysokým vlnám je to také vyhlášený ráj surfařů a jachtařů.

San Diego

Po neosobním, přerostlém Los Angeles si po příjezdu do pacifického přístavu San Diego vydechneme. Vzbuzuje dojem svěžího města, které si člověk vybere nejen kvůli práci, ale i možnosti vydatně odpočívat. San Diego je i městem komfortu, kde žijí přátelští, avšak poněkud konzervativní lidé. Utrácejí své peníze v nákladných rezidencích a na golfových hřištích, která jsou proslavená svou kvalitou v celých Spojených státech.

První Evropané, pochopitelně Španělé, se tady usadili už v roce 1769. Zátoka San Diego Bay totiž skýtala výtečně chráněné přístaviště tolik potřebné pro vytvoření trvalé posádky – misijní stanice <strong>Mission San Diego de Alcalá</strong>. Význam přístavu vzrostl za obou světových válek a hlavně po vybombardování Pearl Harboru na Hawaii. Americké námořnictvo tehdy do San Diega přemístilo hlavní stan tichomořské flotily a vybudovalo zde strategickou základnu, v níž kotví velká válečná plavidla včetně letadlových lodí a atomových ponorek. S vojáky dorazil vojenský průmysl a práce. Město se během několika let přerodilo z úplného zapadákova v metropoli ultramoderních skleněných budov a obchodních centrál s 1,1 miliony obyvateli.

Hned při příjezdu po dálnici I-5 vystraší návštěvníky nízké přelety dopravních letadel, která dosedají na ranveje mezinárodního letiště těsně vedle silnice a oceánu. Centrum města je přístupné a přívětivé. Začít můžeme třeba v okolí uklidňujících přístavních mol Broadway Pier a Navy Pier s restauracemi a pokřikujícími racky a také bezpečným parkovištěm. Tohle místo nelze přehlédnout, neboť se tady houpe replika plachetnice Star of India. V jejích útrobách je námořní muzeum Maritime Museum ($12). Naproti lze spatřit obrysy letadlových lodí, ale vzdálenost je příliš veliká na to, abychom bez dalekohledu rozpoznali detaily. Dovnitř města vede z nábřeží hlavní sandiegská třída Broadway, na níž stojí vysoké budovy bank, úřadů a hotelů. Po levé straně mineme působivou nádražní halu Santa Fe Depot a po několika minutách dospějeme do čtvrti plné života Gaslamp Quarter. Na konci 19. století platila ulice 5th Avenue za šupácké místo s nebezpečnými individui, bordely, salony a hráčskými doupaty. Tahle kdysi chátrající ulička s nevalnou pověstí má nyní novou cihlovou fasádu, která jí dodává neopakovatelnou atmosféru starých časů, ztracených uvnitř moderny velkoměsta. Není divu, že tu jsou těsně jedna na druhé natlačeny útulné restaurace, bary, diskotéky a hospody a že zde víří divoký noční život.

Další atrakce Balboa Park leží na severozápadě San Diega. V rukou mistrné zahradnice Kate Sesions zde vznikla ve dvacátých letech minulého století rezervace s desítkou tisíc palem, eukalyptů, borovic, fíkovníků, kamélií, vzácných orchidejí, lantán, verbén a dalších exotických rostlin, které dohromady hýří pestrým ohňostrojem všech myslitelných barev. V téhle rajské zahradě najdeme i devět vynikajících muzeí. Například Museum of Man věnované indiánským kulturám amerického jihozápadu, muzeum malířství San Diego Museum of Art nebo třeba Timken Museum of Art se sbírkou zahrnující Rembrandta, Rubense, Cézanna či Pissara (zdarma). V návštěvnickém středisku House of Hospitality prodávají za dolar podrobnou mapku zahrad i muzeí. Zoologická zahrada San Diego ZOO leží o něco severněji. Je vybudována s mimořádným citem pro přírodu, takže se návštěvníci cítí stále jakoby v pralese. Poněkud přehnaná pověst „světové třídy“ ale určitě neodpovídá ceně dvaceti dolarů za vstupenku. Pro rodiče s dětmi, kteří nevědí co s penězi, je ostatně u zátoky Fiesta Bay a Sail Bay severozápadně od centra připraven vodní park SeaWorld. V prosklených akváriích se před zraky pištících dětí prohánějí kosatky, delfíni a žraloci. Je zde také výběh ledního medvěda, řada show a doprovodných atrakcí (500 Sea World Drive, denně: 9-19:30, zima 10-17 hod, cena: $57/dospělí, $47/děti).

V misijní stanici Mission San Diego de Alcalá ožijí dějiny španělské koloniální správy. Historický objekt je přístupný a s ním i příběh hrstky mořeplavců a knězů, kteří na konci 18. století dláždili cestu španělské moci v Kalifornii. (denně: 9-17 hod, cena: $2, na východ po dálnici I-8, exit: 8B)

Motely: ESO travel 233 377 711, ubytovani@esotravel.cz Kempy: KOA San Diego, 111 North 2nd Ave, Chula Vista, cena: $26-35/stan;
San Elijo State Beach, u moře 40 km severně od města po dálnici I-5, exit: 40A, cena: $18/stan, rezervace je možná na tel: 800-444-7275