Mýty a fakta okolo Zahrady bohů: Opravdu tady žily mořské nestvůry?
Apačové a
Komančové
Vůbec první zmínky o osídlení lokality pochází z roku 1300 před naším letopočtem. Další zmínky jsou z doby asi 250 let před n. l. Právě tehdy lokalitu obývaly různé kmeny původních obyvatel Ameriky - Apačové, Čejenové, Komančové, Kajovové, Lakotové, Ponyové, Šošoni a Utové (Jutové). Poslední zmíněný kmen po sobě dokonce zanechal petroglyfy na zdejších skalách.
· Mohlo by vás zajímat: Petroglyfy jsou do kamene vyřezávané, štípané nebo povrchovým obroušením vzniklé obrazové motivy.
Počátky
neodmyslitelně spjaté s Colorado Springs
Zahradu bohů (angl. Garden of the Gods) vůbec poprvé objevili dva geodeti z Denveru. Nutno dodat, že zcela náhodou. V kraji totiž prováděli průzkum a zaměřování pozemků pro založení budoucího města Colorado City. Ve skutečnosti tak zabili dvě mouchy jednou ranou – našli ideální místo pro založení města a ještě překrásný park, který pojmenovali Zahrada bohů. Pojem se rychle vžil a zůstal místu do dnešních dnů.
Krása
dochovaná do dnešních dnů
Vznik parku
jde ruku v ruce s historií města Colorado Springs, založeného v roce
1871 generálem Williamem Jacksonem
Palmerem. Palmer požádal svého dobrého přítele a zároveň ředitele Burligtonské
železniční společnosti o vybudování rozsáhlé železniční sítě, která by
spojovala Chicago s Coloradem Springs. Palmer tak nakoupil rozsáhlé pozemky v Zahradě
bohů. Protože ho však její krása
naprosto uchvátila, rozhodl se, že zde nevybuduje byť jedinou stavbu. Toto
přání zanesl také do své závěti. Po smrti tak byla Zahrada bohů navrácena Coloradu Springs, které z ní
vybudovalo veřejný park. Od roku 1971 je tato oblast na seznamu národních
přírodních památek USA.
Co tady
můžete vidět
Zahrada
bohů je unikátní rovnou z několika důvodů. Hned na první pohled vás zaujme
nespočet skalních útvarů, včetně četných
věží, jehel a viklanů. Jednotlivé útvary hrají rozmanitými barvami.
Převládá zde červená, kterou doplňuje růžová a bílá barva. Jednotlivé barvy
jsou důsledkem dlouhodobých procesů eroze a zvětrávání i přítomností hematitu v
pískovci.
Zahrada bohů je jednou z nejstarších oficiálně uznávaných lezeckých oblastí v USA. Zdroj: bigstockphoto.com
Žily v Zahradě
bohů mořské nestvůry?
Lokalita zajímala také vědce a paleontology. Ze zahrady totiž pochází celá řada fosilií - od otisků schránek mlžů, až po kosti dinosaurů. Neméně zajímavý byl také nález profesora coloradské univerzity Jamese H. Kerra, který přísahal, že v parku objevil pozůstatky 21 různých "mořských příšer". Fosilie byly v průběhu let převezeny na Yaleovu univerzitu a označeny jako pozůstatky býložravého dinosaura camptosaura.
Úplně
nový druh dinosaura
K dalšímu zkoumání ostatků došlo až v roce 1997 jistým Kenem Carpenterem a Cathleen Brillovou, kteří později vydali rozsáhlou studii o tom, že údajný camptosaurus, jehož lebku zkoumali, je zcela novým, dosud neznámým druhem dinosaura, který žil v této oblasti před zhruba 125 milióny let. Na počest svého původního objevitele byl pojmenován jako Theiophytalia Kerri.
Kde park
najdete a jak se do něj dostat
Zahrada bohů je situována na území při západním okraji města Colorado Springs, konkrétně tedy mezi lázeňským městečkem Manitou Springs, silnicí US 24 a místní železniční tratí Manitou and Pike 's Peak Railway na jihu, a mezi jihovýchodním okrajem hranic přírodní rezervace Pike National Forest na severu. Do parku se dostanete skrze vstupní bránu Garden of the Gods Visitor & Nature Center zhruba 9 km jižně od areálu Vojenské letecké akademie USA.
· Mohlo by se hodit: Vstup do parku je bezplatný. V letních měsících ho můžete navštívit od 8 do 19 hodin a v zimě od 9 do 17 hodin.
Stezky
pro vozíčkáře a výzvy pro horolezce
Součástí parku je nespočet různě náročných turistických stezek. Některé z nich jsou dokonce uzpůsobeny pro návštěvníky na vozíčku. Na své si tady přijdou také horolezci. Zahrada bohů je totiž jednou z nejstarších oficiálně uznávaných lezeckých oblastí v USA. O tuto skutečnost se zasloužil především Albert Ellingwood, profesor coloradské univerzity, který zde začal uplatňovat lezecké techniky přinesené z Evropy. Spousta lezeckých cest, které jím byly vyznačeny ve 20. letech 20. století, je využívána do dnešních dnů.